Rokytnice nad Jizerou a okolí

Rokytnice panorama.jpg

Rokytnice nad Jizerou (původně německy Rochlitzpatří k těm místům Krkonoš, která byla osídlována již v polovině 16. století. Obec byla založena kolem roku 1574 a jméno získala od Huťského potoka. Původně se mu říkalo „Rokytnice" podle přídavného jména „rokytná", což znamená voda, tekoucí mezi rokytami (vrbami).

Rokytnicko Vám nabízí nepřeberné množství značených turistických tras, které zdatnější zavedou až na vrcholky našich krásných Krkonoš, například Lysou horu, Kotel, Zlaté návrší nebo k Prameni Labe. Pro méně zdatné doporučujeme výlet k Huťskému vodopádu, na horskou chatu Dvoračky nebo na skalní vrch Stráž.


Huťský vodopád

Huťský vodopád

1,5 Km

Huťský vodopád je nejbližší vyletním cílem z naší chalupy. Vodopád byl v minulosti vyhledávaným výletním místem. V huťském vodopádu padá voda z výšky 20 m, je napájen Huťským potokem, který pramení pod chatou Dvoračky. Název Huťský vznikl podle první sklářské huti v Krkonoších, ve které pracovala známá sklářská rodina Schürerů od roku 1562. Později, po vyčerpání zásob dřeva v okolních lesích, sklářské hutě zanikly a od roku 1625 za podpory Albrechta z Valdštejna se zde rozvíjela těžba stříbra, mědi a olova. Po Valdštejnově smrti došlo k úpadku důlní činnosti, kterou se již nepodařilo obnovit.

Strážník

Strážník

5 Km

Skalní vyhlídka Strážník nabízí krásný výhled nejen na celou Rokytnici, ale i na Studenov, Lysou horu a Kotel. Vrch Stráž je jedním ze strážných vrchů, z kterých měli být v minulosti varovány okolní vesnice před vpádem nepřítele. Takovéto ohňové poselství se mělo z hor dostat přes vrch Kozákov do širého kraje a až do středu Čech. Když vystoupáte k vyhlídce, jste jen čtyři metry pod vrcholem vrchu Stráž (782 m.n.m.) Na skalní vyhlídku vede několik ve skále vytesaných schodů. Vyhlídka je zabezpečena řetězy a je z ní nádherný výhled. Jsou tu lavičky, stůl a informační dřevěná tabule s popisem výhledů.

Stezka Dřevosochání 

Stezka Dřevosochání 

5 Km

Tato velmi lehká trasa, vhodná pro pěší i cyklisty Vás zavede do malebné části Rokytnice - Františkova. Polní cestou se dostanete až ke „Starému kravínu“ ve Františkově, který dnes funguje jako muzeum a galerie, kde je možné spatřit řadu zajímavých exponátů z historie Františkova a ze života místních obyvatel. Tématická stezka je věnována tradiční kulturní akci „Dřevosochání“ konané ve Františkově vždy na přelomu června a července. Na celkem 4 zastaveních se dozvíte řadu informací z historie „Dřevosochání“ a na vlastní oči spatříte řadu dřevěných soch.


Dvoračky

Chalupa-vTajchách-okolí-léto-781.jpg

4 Km

Horská chata Dvoračky (německy Hofbaude) leží v nadmořské výšce 1140 metrů mezi Lysou horou a Kotlem. Původní název byl Rokytenské dvorské boudy. Kolem Dvoraček stoupala významná obchodní stezka zvaná Česká, známá už v 10. století, která procházela Rokytnicí a přes Labskou louku pokračovala do Slezska. Dvoračky byly postaveny roku 1707 rodinou Schierovou a původně to byla horská zemědělská usedlost pro chov dobytka na okolních rozlehlých lučinách.  V březnu 1893 původní bouda vyhořela a spáleniště koupil hrabě Harrach a přestavěl ji na hojně navštěvovaný hostinec. V roce 1921 přešla při pozemkové reformě do rukou státu a byla pronajata české rodině Puhonných, která ji později koupila. Od roku 1993 podniká na Dvoračkách rodina Starých, která postavila i novou Štumpovku. Dnes jsou Dvoračky navštěvovány pro svou domácí pekárnu, domácí kuchyni a horské speciality servírované ve stylové restauraci a na velké terase. 

Kotel

6 Km

Hora Kotel se dříve jmenovala Kokrháč. Je vysoká 1435 metrů a je považována za jednu z nejkrásnějších hor v celých Krkonoších. Jihovýchodní srázy Kotle spadají do ledovcového dvoukaru Kotelních jam. Na svazích Kotle se nacházejí prvorepublikové bunkry (řopíky). Na úbočí Kotle se rovněž nachází Růženčina zahrádka, kamenný val ve tvaru okvětí růže. Původ tohoto valu je dodnes záhadou - mohl sloužit k pěstování léčivých bylin nebo jako kultovní místo pravěkých lidí. Místu se dříve přezdívalo Lung-Schwamm, což je název pocházející z lidového pojmenování léčivého lišejníku pukléřky islandské, který se zde kdysi hojně vyskytoval. Nové jméno vymyslel hrabě Bedřich Harrach na počest své ženy, hraběnky Rosy. Kotelní jámy jsou státní přírodní rezervace na jižních svazích hory. Tvoří je ledovcové kary Velká a Malá kotelní jáma v jižním a jihovýchodním svahu Kotle. Velká Kotelní jáma je ledovcem vyhloubená v žule, Malá ve svoru. Kotelní jámy patří do první, tedy nejpřísněji chráněné zóny. 

Zlaté návrší

Zlaté návrší.jpg

8 Km

Název Zlaté návrší vzniklo překladem původního německého Goldhöhe. Starší český název pro tento holý svorový hřbet byl Krkonoš, jeden z nejstarších českých názvů v okolí vůbec, který dal také jméno celému pohoří. Společně s Kotlem a Lysou horou tvoří trojici nejvýraznějších hor západních Krkonoš. Nejvyšším bodem jsou Harrachovy kameny (1421 m n.m.). O velikonocích 24. března 1913 se v okolí Zlatého návrší konal mezinárodní závod na 50 km. Začal za nádherného počasí (závodníci vyběhli jen "nalehko" oblečeni), které se však změnilo v peklo. Závod musel být zrušen a všichni závodníci, krom Bohumila Hanče byli zastaveni. Jemu se vydal na pomoc jeho přítel, lyžař Václav Vrbata. Oba však v prudké vánici zahynuli. Na paměť Bohumila Hanče a jeho přítele Václava Vrbaty, kteří tragicky zahynuli nedaleko odtud, byla postavena mohyla. V letních měsících je v provozu linka z Rokytnice nad Jizerou na Mísečky a odtud přímo na Zlaté návrší (1411 m n.m.) k Vrbatově boudě.


Pančavský vodopád

mumlavske vodopady.jpg

8 Km

Pančavský vodopád je nejvyšší vodopád v ČR, jeho celková výška je 145 metrů. Tok říčky Pančavy zde opouští Pančavskou louku a padá do Labského dolu. Název dle Pančavského potoka pocházející z německého pantschen, spisovně planschen nebo plantschen česky cákat, šplíchat. Současný přístup k vodopádu je omezený, neboť se nachází v I. zóně KRNAP. V blízkosti vodopádu se nachází vyhlídka, z které lze vidět pouze nejhořejší část vodopádu, další velice omezený výhled poskytuje Ambrožova vyhlídka. 

Stezka Krakonoš a lyžníci

LLDB9w.jpeg

Stezka „Krakonoš a lyžníci“ Vás seznámí se samými počátky lyžování – zábavy a sportu, který se masově rozšířil do celého světa a stal se součástí aktivního trávení volného času milionů lidí po celé planetě. K tomuto rozšíření ne- malou měrou přispěly také naše hory – Krkonoše a lidé zde žijící.

 Pramen Labe

pramen labe.jpg

9 KM

Rozsáhlá vrcholová planina Labská louka s pramenem Labe. Tento pramen v roce 1684 symbolicky vysvětil královéhradecký biskup Jan z Talemberka, a tak se Labská louka stala definitivně českým územím. Symbolický pramen Labe je opatřený betonovou skruží. Labe pramení o něco výš v rašeliništi mezi kosodřevinou. Na jihovýchodním okraji Labské louky vytváří Labe 45 m vysoký Labský vodopád. V roce 1968 byla provedena úprava pramene Labe a nainstalována kovová deska s erby měst, kterými Labe protéká. 

Sněžné jámy

Cesta přátelství.jpg

11 KM

Sněžné jámy (německy Schneegruben, polsky Śnieżne Kotły) jsou nejdokonalejší ledovcové kary polských Krkonoš. Dělí se na velkou a malou Sněžnou jámu které jsou oddělené skalním hřebínkem. Velká Sněžná jáma je 800 metrů dlouhá a více než 200 metrů hluboká, Malá Sněžná jáma je pouze 550 metrů dlouhá. Na dně Velké Sněžné jámy se nachází jezírka Śnieżne Stawki a v létě vysychající jezírko Mlaka. Kolem Velké Sněžné jámy vede červeně značená hřebenovka Česko-Polského přátelství a nabízí mnoho úchvatných výhledů.